Kalendář akcí
Letošní rekord v počtu návštěvníků zaznamenala o uplynulém víkendu štěrkovna v Hlučíně. V neděli se přišlo koupat přes 4500 lidí, v sobotu to bylo kolem třech tisíc. „Pondělí už není tak rušné.
V Polsku totiž dnes nemají volno, jako u nás, přitom až 80 procent našich návštěvníků přijíždí z Polska,“ uvedl zástupce ředitele Sportovně rekreačního areálu Hlučín Jaromír Foltýnek. Zdaleka to ale není rekord štěrkovny. Ten padl v roce 1994, kdy za vlny veder navštívilo areál za jeden den deset tisíc návštěvníků.
Lidé se o volných dnech na březích jezera opalovali, koupali, ale také jezdili na šlapadlech. Velký zájem by i o svezení na lyžařském vleku, který je v provozu od roku 1992. Jedna dvouminutová jízda na vodních lyžích přijde na 40 korun. „Mohou to zkusit i úplní amatéři. Na start jsou dva pokusy, když se první nepovede. Většinou to jde nejlépe dětem,“ prozradil provozovatel vleku Pavel Zátopek. Pokročilejší vodní lyžaři si mohou vyzkoušet i šest překážek. Na nich trénuje dokonce i mistr republiky ve wakeboardu Vojtěch Krčmář.
Šterkovna v Hlučíně je jednou z mála přírodních vodních ploch v Moravskoslezském kraji, kterou hlídají vodní záchranáři. Město je hradí prostřednictvím své příspěvkové organizace Sportovně rekreační areál. Na sezonu služba přijde na 120 tisíc korun. „Chceme, aby byli návštěvníci areálu v bezpečí. Aby si odpočinek užívali lidé z Hlučína, i návštěvníci z okolí. Máme zájem na tom, aby se nám sem vraceli, ne aby se tu topili,“ řekl starosta Hlučína Pavel Paschek .
„Máme smlouvu s Vodní záchrannou službou Moravskoslezského kraje. Během sezony se na štěrkovně střídá na čtrnáct plavčíků a zdravotníků. K dispozici máme i záchranný člun,“ uvedl ředitel areálu Petr Breitkopf. Záchranáři zasahují i v případech, když se někdo například dostane na šlapadle daleko od břehu, ošetřují i drobná poranění nebo bodnutí hmyzem.
Nádrž, která vznikla po těžbě štěrkopísku, se k rekreaci využívá od počátku devadesátých let. Stále se sice vylepšuje, přibývá provozoven s občerstvením, ale žádné zásadní investice se dělat nemohou. Oblast je totiž v záplavové zóně a čeká se na její kompletní revitalizaci, kterou musí nejprve schválit vláda. Projekt je hotový, ale zatím není ve vládních prioritách. Před chystaným červencovým výjezdním zasedáním vlády ČR v Moravskoslezském kraji se starosta Pavel Paschek obrátil dopisem na všechny ministry s žádostí o schůzku, na které by objasnil význam revitalizace pro celé území i pro zdejší zaměstnanost.
Doplňující informace:
Projekt revitalizace štěrkovny se dotkne nejen Hlučína, ale také katastrálních území Kozmic, Dobroslavic, Jilešovic a Děhylova. Meziresortní komise pro řešení revitalizace Moravskoslezského kraje ho doporučila k realizaci již v roce 2008. Jde o největší projekt v novodobé historii města, jehož prvořadým cílem je zajištění protipovodňové ochrany dotčeného území, sanace, rekultivace a revitalizace bývalého dobývacího prostoru štěrkopísku, obnova dopravní a technické infrastruktury zničené v důsledku těžby štěrkopísku. Projekt bude financován z prostředků Ministerstva financí ČR.
Město Hlučín má v současnosti už vydaná veškerá rozhodnutí nezbytná pro realizaci stavby a zpracovanou projektovou dokumentaci, starosta projekt předal Ministerstvu průmyslu a obchodu. Do přípravy projektu již město Hlučín investovalo cca 9 milionů korun ze svého rozpočtu, a to zejména na výkupy pozemků. Projektová dokumentace přišla na více než 40 milionů korun a hradila se z dotace. Realizace projektu by měla trvat od zahájení tři roky, rozpočet je na více než 800 tisíc korun. Nadlimitní zakázku bude muset schvalovat vláda.
V Hlučínské štěrkovně se těžil písek od 60. do 80. let minulého století. Při povodních v roce 1997 bylo celé území zatopeno včetně přilehlých komunikací. Další povodně, byť menšího rozsahu, se opakovaly v letech 2006 a 2007. Stát převedl stavbu vodního díla Hlučínského jezera na město Hlučín v roce 2008. Již tehdy bylo zřejmé, že bude nutné provést jak rekultivaci území, tak opatření k zabezpečení staveb na vodním díle Hlučínského jezera. V případě povodní totiž hrozí zaplavování území v okolí toku řeky Opavy a destrukce většiny objektů jezera, jakož i devastace krajiny a zhoršení již tak špatného stavu infrastruktury. Projekt počítá zejména s navýšením hrází řeky Opavy nad úroveň stoleté vody, zpevněním břehů, rekonstrukcí objektů Hlučínského jezera a s odstraněním negativních následků po těžbě štěrkopísku, tedy s obnovou krajiny, zeleně, přirozeného vodního režimu i poškozených a zničených komunikací.
Ivana Gračková
tisková mluvčí města Hlučín
736 281 733
