Kalendář akcí
Tento strom roste na kraji lesa a tvoří hranici lesa a současně i katastru Závada u Hlučína a Píšť. Dub (Quercus robur) dostal zásah bleskem, který poškodil kmen. Konce větví usychají a vytvářejí malebný habitus. Pod korunou rostou mladé břízy a borovice, které mu konkurují a mohou časem vrůstáním do koruny poškodit spodní větve. Jeho stáří je odhadováno na 250 let.
Obecně o dubu
Naše domácí dlouhověká dřevina rozšířená po celé Evropě patří mezi nejčastěji vyhlašované památné stromy. Dorůstá výšky až 40 m a dožívá se stáří i přes tisíc let. Roste hlavně v lužních lesích a v pahorkatinách. Na Šumavě se s ním můžeme setkat i ve výškách kolem 800 m.n.m. Dubové porosty jsou nebývale atraktivní pro hmyz, na jediném stromě může žít až 300 různých druhů hmyzu. Dřevo je velmi hodnotné, trvanlivé a odolné vůči škůdcům. Používá se při výrobě dýh, ve stavebnictví i lodním stavitelství, k výrobě pražců, parket, sudů i nábytku. Ponořené dřevo černá, ale neztrácí pevnost. Žaludy měly velký význam jako krmivo pro vepře, kdysi se pražené žaludy používaly jako náhražka kávy.
Jako léčebný prostředek byl dub využíván i indiány, dnes se nejčastěji používá dubová kůra pro svoje stahující a protizánětlivé působení (obsahuje tanin). Dub byl posvátným stromem našich předků. Byl symbolem nevyčerpatelné životní energie, výdrže a hrdosti. Řekové poslouchali v korunách dubů hlas samotného Dia, pro Němce se stal erbovním stromem.
Text citován z: E. Mračanská, Památné stromy Moravskoslezského kraje, Ostrava 2010.
