Kalendář akcí
Obě přírodní rezervace byly vyhlášeny v roce 1970. Jejich rozloha je 8,06 ha Černý les I. a 7,69 ha Černý les II. v nadmořské výšce 227–251 metrů. Nacházejí se v katastrálním území Šilheřovice v severozápadní části stejnojmenného lesa.
Jde o nejstarší bučiny v okrese Opava. Předmětem ochrany jsou zachovalé acidofilní buničiny pralesního charakteru. Přirozený bukový porost, jehož území je tvořeno starou, nepravidelně prosvětlenou dubovou bučinou s převahou tvárného buku. Tento porost s velkou genofondovou hodnotou, dříve typický pro Slezskou nížinu, je v této oblasti již velmi vzácný. Je to pozůstatek původních podmáčených dubových bučin s ostřicí třeslicovitou (Carex brizoides), dříve rozšířených v severovýchodních částech Moravy a ve Slezsku a dokladuje vývoj lesních ekosystémů v Ostravské pánvi a v Hlučínské pahorkatině. Les tvoří buková kmenovina ve stáří 100 až 150 let. Na světlinách se objevuje zmlazení lípy, habru, klenu, ojediněle dubu. Roste zde 400 druhů hub.
Ze vzácných živočichů jsou to dnes již ojediněle se vyskytující obojživelníci, jako je čolek velký, ropucha velká a jiné žáby. Z hojných druhů ptactva pak čáp černý, chráněný létající savec netopýr stromový a v některých pevnůstkách pobývající netopýr černý.
Rezervace jsou zařazeny do seznamu NATURA 2000 s hlavním předmětem ochrany páchníka hnědého. V téměř tisícihektarovém lese je známá Bažantnice, jedna ze tří největších v republice, založená v roce 1852 lesmistrem Exnerem.
Přírodní rezervace Černý les I
Na celé ploše chráněného území převládají dubové bučiny asociace Carici-Quercetum, typické pro Ostravskou pánev, s příměsí lípy (Tilia cordata), habru obecného (Carpinus betulus), břízy bělokoré (Betula pendula), javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a modřínu opadavého (Larix decidua).
V bylinném patře dominuje ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). Na lokalitě se vyskytují dva vzácnější druhy střevlíkovitých brouků – Cychrus attenuatus, indikující přirozené chladnější lesy a Abax carinatus. Dále byly zjištěny některé běžnější, především lesní druhy střevlíků – střevlík fialový (Carabus violaceus), kožitý (Carabus coriaceus) a zahradní (Carabus hortensis), střevlíčci Pterostichus burmeisteri, niger, oblongopunctatus a Abax parallelepipedus. Za zmínku stojí pozorování krutihlava obecného (Jynx torquilla).
Přírodní rezervace Černý les II
Tvoří: buk lesní (Fagus sylvatica), dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus), doplňuje je bříza bělokorá (Betula pendula) a ojediněle jedle bělokorá (Abies alba).
V bylinném patře rostou některé regionálně ohrožené druhy vyšších rostlin, např. ostřice chlupatá (Carex pilosa) a brčál menší (Vinca minor).
250 let starý pralesovitý porost je zvlášť příhodným stanovištěm pro vyšší houby vázané na různé fáze odumírání a rozkladu dřevní hmoty. Mezi význačné druhy patří mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea), závojenka dvoubarvá (Entoloma dichroum), závojenka buková (Entoloma placidum), houžovec medvědí (Lentinellus ursinus), bedlovnice zlatá (Phaeolepiota aurea), kukmák vláknitopochvatý (Volvariella villosovolva), hvězdovka smrková (Geastrum quadrifidum).
Tlející dřevo a stromové houby jsou biotopem neobvykle pestré entomofauny, na niž v potravním řetězci navazují netopýři. K nejcennějším patří netopýr stromový (Nyctalus leisleri), dále netopýr parkový (Pipistrellus nathusii), netopýr velký (Myotis myotis) a netopýr černý (Barbastella barbastellus). Všechny tyto druhy patří mezi silně ohrožené. Zajímavý je taky výskyt netopýra Brandtova (Myotis brandtii), zařazeného mezi druhy ohrožené. Celkem bylo pozorováno 10 druhů netopýrů a z chiropterologického hlediska se jedná o lokalitu středoevropského významu.
Z ptáků vedle běžných druhů v porostech hnízdí hýl rudý (Carpodacus erythrinus) a na okraji rezervace čáp černý (Ciconia nigra).
Text převzat ze stránek obce Šilheřovice
