Objev slunečních hodin spočíval v uvědomění si souvislosti mezi délkou či směrem vrženého stínu a polohou Slunce na obloze. Nejstarším typem těchto hodin byl jednoduchý svislý obelisk se stupnicí na zemi, kdy délka vrženého stínu určovala denní hodinu. Postupem času se sluneční hodiny měnily. Vznikaly v podobě komplexů staveb (Stonehenge), chrámů, svislé na zdech domů, vodorovné, polární, orlojní, některé byly jednoduše ztvárněné, některé se pyšnily vysokou uměleckou kvalitou atd.

I dnes u nás existují stovky až tisíce slunečních hodin. Vidět je můžeme na hradech, zámcích, historických budovách, palácích či kostelích. Dnes jsou již hojně zastoupeny i na řadě rodinných domků, v zahradách, parcích, na náměstích a všude tam, kde dopadají sluneční paprsky.

 

Sluneční hodiny se také v malém počtu nacházejí i na Hlučínsku.

Asi nejznámější jsou sluneční parkové hodiny v Píšti. V době svého vzniku roku 2005, byly největšími hodinami tohoto provedení v Evropě. Jedná se o vodorovné hodiny ležící na křižovatce před kostelem sv. Vavřince. Jejich celkový rozměr je 16 x 47 m. Hodiny jsou orlojní, tzn. že mají stupnici od 1 do 24 hodin. Římské číslice jsou znázorněny na kamenných podstavcích tvořící půlkruh. Šikmý ukazatel, rovnoběžný se zemskou osou, je 3,5 m dlouhý. Dominantu hodin tvoří kovová lilie uprostřed, jenž patří k symbolům obce (jedná se o erbovní znak pánů ze Zvole, majitelů obce v 16. století). Hodiny jsou celkově zajímavě řešeny, jsou doplněny bílými kamínky, kůrou a zakrslými keříky, které oddělují jednotlivé stupně hodin.

 

Velmi rozšířeným typem jsou svislé hodiny umístěné zpravidla na zdech budov. Takové hodiny můžeme nalézt ve Štěpánkovicích, nad garáží u rodinného domku, při křižovatce ulic Mlýnská a Novodvorská. Nacházejí se zhruba ve výšce tří metrů. Jsou jednoduše řešeny, celokovové, s ukazatelem dlouhým asi jeden metr. Číselník tvoří římské číslice s ryskami a ukazuje čas v rozsahu VIII – XII – IV hodin.

 

Další svislé hodiny nalezneme také v Rohově, Sudicích či Ludgeřovicích.

V Rohově se nacházejí na rodinném domku č. 170. Jsou ve výšce tří metrů nad zemí a mají rozměr 1,5 x 1,5 m. Číselník je jednoduchý bez jakéhokoliv zdobení a je tvořen římskými číslicemi v rozsahu IX – XII – IV hodin. Na jedné straně jsou však částečně poškozeny. Ukazatel je zhruba 1 m dlouhý. Hodiny vznikly pravděpodobně roku 1990.  

Podobné hodiny jsou také v Sudicích č. 141, naproti fotbalového hřiště. Jsou ve výšce 3,5 metrů nad zemí, s rozměry 1,6 x 1 m. Ukazatel o délce 0,2 m vrhá stín na číselník tvořený arabskými číslicemi a ukazuje čas v rozsahu VIII – XII – III hodiny. Číselník je navíc jemně zdobený. Čísla jsou umístěny na kreslené stužce, jejíž konce se zvlňují, stejně jako u číslice XII, která je tak více zviditelněná.Vznikly zřejmě roku 1990.

   
Jiného typu jsou hodiny v Dolním Benešově na ul. Opavské č. 435. Jsou umístěny v zahradě před domem na černém kovovém stojanu ve výšce 0,5 m a jeho rozměry činí 0,6 x 0,6 m. Jedná se o světle kovové polární prstencové hodiny s šikmým ukazatelem. Mají prstencový tvar a jeho hodinové přímky jsou rovnoběžné se zemskou osou. Ukazatel tvoří šikmý polos, který má tvar letícího šípu. Číselník je na koncích ozdobně vytvarován do růžice.

 

Již zaniklé sluneční hodiny byly k vidění na zámku v Kravařích, na její dvorní straně vstupního traktu. Jednalo se o svislé hodiny se šikmým ukazatelem. Podle starých fotografií byly zřejmě jednoduše ztvárněné, s arabskými číslicemi v rozsahu cca VIII – XII – IV hodiny.

Hodiny byly zničeny, pravděpodobně při požáru r. 1937 a znovu již nebyly obnoveny.

 

V dnešní době se sluneční hodiny stávají nejen ukazatelem času, ale především nevšedním a zajímavým doplňkem, který upoutá pozornost nejednoho kolemjdoucího.

 

Autor: Jana Nevřelová

Použitý zdroj informací: M. Brož, M. Nosek, J. Trebichavský, D. Pecinová, Sluneční hodiny na pevných stanovištích, Praha 2004.