Kalendář akcí
Historický a stavební vývoj zámku Bolatice
Ves Bolatice je poprvé připomínána v r.1250 jako majetek velehradského kláštera. Značná zadluženost kláštera tehdy napomáhala k rozvrácení jeho majetku na Opavsku a Bolatice se ocitly postupně v rukou několika zemanských rodů, od počátku 16. století pak v zástavním držení panského rodu Tvarkovských z Kravař. Velehradský klášter si v r.1538 vymohl od krále Ferdinanda I. Provilegium, že Bolatice mohou být vyplaceny za zástavu buď jím nebo králem, jako ochranným pánem kláštera . Tím zabránil osudu svých ostatních majetků na Opavsku, které zůstaly již trvale v rukou šlechty. Roku 1554 vskutku získal Bolatice zpátky z rukou Barbory z Německé Lutyně, vdovy po Oldřichu Tvorkovském z Kravař. I pak ovšem až do počátku třicetileté války byl nucen občas je zastavovat, ale vždy je získal zpět.
Za administrátora Kristiána Bohumíra Hirschmenzla, působícího v letech 1674-1693 byly ve dvoře podniknuty rozsáhlé přestavby. Jak uvádí r.1691 samotný Hirschmenzel, vznikly tam kaple s předsíní, uprostřed dvora 1 skladiště na lepší věci, cihelna, pivovar, mlýn, hospoda, 2 podzemní sklepy na úschovu piva a vína pro čeleď, 3 pece, 2 komory, 2 sklepy pro věci ze zahrady a sál ve věži, vše stavěno z kamene na maltu. Dále byly zbudovány: velká dřevěná stáj pro dobytek a 3 podzemní zásobnice pro uhlí. Dvůr byl tak vybaven stavbami, novými ohradními zdmi a 2 branami, že mnozí nazývali ne dvůr, ale tvrz. Zmínka o sále ve věži se týká nepochybně obytné části dvora a nasvědčovala by tomu, že šlo buď o věžovitou obytnou budovu nebo o věž, přistavenou k původní budově.
Další stavební úpravy byly podniknuty v 1.polovině 18.století. Za opata Josefa Malého (1724-1748) byla dle písemných zpráv postavena v Bolaticích rezidence s pěknými obydlími a klenutými a prostorným chlévy, vše v hodnotě 3000 zl. Zmínka o chlévech - dnešní zámek - vznikl opět v areálu dvora nebo byl na něj bezprostředně napojen. Na nový zámek pak navázal velký park. Přesnější datum stavby určuje znak na portrétu budovy s nápisem FIMAW 1729 (Fecit losephus Malý, abbas welegradensis = zbudovatel Josef Malý, opat velehradský). Podle všeho bylo se stavbou zámku započato hned po nástupu opata Malého r.1724 a v r.1729 byla dokončena . Dochované interiéry vskutku nasvědčují pěknému vnitřnímu vybavení objektu. Po válkách s Pruskem v létech 1740-1742 byly Bolatice spolu s celým Hlučínskem připojeny k Prusku. V majetku velehradského kláštera však zůstaly až do jeho zrušení dne 27.září 1784. Poté je 21.prosince 1784 získal Pruský stát a hned je prodal za 41 000 tolarů Eugenovi a Aloisovi Hennům, baronům z Henneberku. Heneberkové vlastnili Bolatice do 19.prosince 1822, kdy jej prodali za 83 054 tol. Eduardovi Mariovi knížeti Lichnovskému. R. 1926 Lichnovští prodali bolatický zámek Václavu Bochýnkovi.
Ten jej dal upravit, přičemž ovšem bylo zničeno mnoho cenných architektonických detailů, včetně vrchních nástěných maleb interiérů. Také zámecký park byl postupem doby změněn na malý parčík. Po roce 1945 získal bolatický zámek Československý stát.
V letech 1960-1961 byla opravena zámecká fasáda a střecha. Po r.1975 byl objekt při rozšiřování n.p. Juta Bolatice obestavěn novými objekty, což do jisté míry narušuje historické prostředí, v němž vznikl. Již od roku 1972 se jedná o důkladnou generální opravu zámku. V rámci příprav na ni byl od roku 1987 podniknut stavební a historický průzkum objektu.
