Kalendář akcí
Původní renesanční tvrz byla postavena zřejmě pány z Vrbna v 2. poloviny 16. století. Roku 1674 ji získala jezuitská kolej v Opavě, která ji ale nechala zpustnout. Mezi lety 1742 až 1920 náleželo celé Hlučínsko a tedy i Šilheřovice k Prusku. Když byl roku 1773 zrušen jezuitský řád připadly Šilheřovice nejdříve Prusku a roku 1787 ji koupil rod Eichendorfů, který zde na začátku 19. stol. nechal vybudovat trojkřídlý klasicistní zámek.
Roku 1844 koupili zámek Rotschildové, kteří ho drželi až do roku 1945, kdy jim byl zkonfiskován. V 2. polovině 19. století došlo k pseudobarokní přestavbě, která již připomíná dnešní současný zámek.
Jedná se o trojkřídlou budovu s vysokou mansardovou střechou. Hlavní průčelí je obrácené k severovýchodu a rozčleněno středním a bočními rizality, k zadnímu traktu se pak pojí okrouhlá věž. Fasády jsou bohatě členěny římsami, pilastry a nárožní bosáží. Zbytky štukové výzdoby.
Zámecký park v Šilheřovicích
Šilheřovický zámecký park v opavském Slezsku patří k největším parkům v českých zemích. Jeho součástí jsou rozlehlé palouky otevírající pohled na návrší se zámkem. Uprostřed parku je rybník s loveckým zámečkem, v okrajové poloze nedaleko státních hranic s Polskem se nachází Evelynino jezero s ostrůvkem.
Zámek v Šilheřovicích byla postaven v letech 1787 – 1815, tedy v době, kdy panství bylo v majetku Eichendorfů. Jedná se o poměrně rozsáhlou barokní budovu, později dobudovanou v pseudobarokním slohu. Zámek se stal v 19. a v 1. polovině 20. století sídlem rozsáhlého panství rodiny Rothschildů. Po odchodu posledních majitelů byl zámek využíván jako výchovné a vyučovací zařízení, v posledních třiceti letech je využíván i ke komerčním účelům.
Samotný park byl budován po roce 1820, postupně byl rozšiřován až do dnešní podoby, tedy na rozlohu 98 ha. Terén parku je vlnitý, průhledy z jednoho palouku do druhého kontrastují s hustým stromovím, se solitérními stromy nebo skupinami. Ze skupin zaujme především skupina mohutných platanů u zámku, či skupina pěnišníků vysazených také u zámku. Buky jsou pozůstatkem původní krajiny, impozantně v syté zeleni palouků působí mohutné duby.
Park je protkán cestami, které umožňují romantické procházky s neopakovatelnými výhledy. Významným prvkem parku jsou vodní plochy a pozůstatky romantických staveb. Ve svahu hlavního palouku pod zámkem byl vybudován vodní bazén s figurální plastikou (tzv. Neptunova kašna), na břehu prostředního rybníku byl v polovině 19. století vybudován lovecký zámeček a u rybníka na západním okraji paruk pak ve 2. polovině 19. století vyrostly velké skleníky, v nichž se pěstovaly i ananasy. U Evelynina jezera bývala vstupní brána se sochami, v parku se dodnes dochovala drobná zahradní architektura: dvě mramorové vázy, menší bazén s vázou a tři romantické mosty. V lese na konci palouku byla postavena romantická Švýcárna, před koncem 19. století pak několik pseudogotických vil pro hosty.
Šilheřovický park není zvlášť dendrologicky bohatý, je však proslulý velkorysými výhledy z dlouhých cest, na kterých se střídá světlo a stín. Rozlehlé travnaté plochy umožňují v parku golfovou hru, podobně jako v daleko menším českém Štiříně.
Text citován z: Eva Tvrdá, Zámecký park v Šilheřovicích, In: Zrcadlo Hlučínska, č. 2, 2007, s. 7.
Další informace naleznete na:
http://www.zameksilherovice.cz/
