Kalendář akcí
Území Landeku v Petřkovicích je známo svou hornickou historií. Jako první na Ostravsku se zde začalo dobývat uhlí cílevědomým těžařským způsobem. Těžba uhlí zde byla ukončena roku 1991 a v jeho areálu vzniklo Hornické muzeum OKD.
Národní přírodní památka Landek otevřela mimo jiné roku 1985 část naučné stezky hornické, která vede podél skalních výchozů nejstarších uhlonosných vrstev karbonského pohoří s výchozy uhelných slojí na povrch a přibližuje se některým ústím starých důlních děl a zaniklých štol.
Nejvýznamnějším dolem v celé historii dobývání byl důl Anselm, který je dnes částečně přístupný v rámci prohlídky Hornického muzea OKD, ve slojích Albert a František. V areálu se nachází například štola Kleinpeter, důl Masaryk I., štoly František a Albert, Terezie, Štolní, Poustevník, Nový, Josef, Vilemína, Neočekávaný, Julián aj.
Dochované výchozy uhelných slojí na této stezce jsou dnes ojedinělé v celé Evropě.
Jáma Josef je částečně zachovalou památkou na někdejší dolování černého uhlí a nachází se v lese nad dolem Anselm. Bývalá těžní jáma, kterou se horníci spouštěli do hlubin, má dnes podobu kráteru o průměru cca 10 m.
Dnešní zasypaný výchoz štoly zvané Štolní byl hlouben od roku 1800 a dosáhl konečné délky 734 m. Dříve než byl provoz změněn na hlubinný, používalo se k těžbě uhlí právě těchto štol. Ty měly většinou mírně skloněný směr do nitra kopce.
Zaniklá štola zvaná Nový byla založena roku 1803 a dosáhla konečné délky pouhých 150 m.
Štola Tereza byla vyhloubena roku 1799 a dosáhla konečné délky 736 m. Přístupná je pouze z areálu Hornického muzea OKD.
Zaniklá štola Vílemína je jednou z nejstarších štol v oblasti petřkovického dolu Anselm. Představuje původní způsob dolování, při kterém se hloubily štoly šikmo do svahu.
Založena byla již v r. 1782 a dosáhla konečné délky 393 m.
Štola Hubert se nachází ve svahu nad řekou Odrou, nedaleko pod jejím soutokem s pravostrannou řekou Ostravicí. Spadá pod katastr obce Koblov. Dnes na štolu upomíná pouze oplocený větrací průduch. Profil této štoly, která začala být hloubena v roce 1835, je neznámý. Konečné hloubky dosáhla štola na 160 m. Není známo, kdy byla přesně štola zlikvidována, předpokládá se však, že se tak stalo ještě v 19. století. Konečná likvidace proběhla v roce 2002.
